The Elder Scrolls Lore – Díl 8.

Minulý díl jsme zakončili v momentě, kdy se v prvním lidském císařství na území Cyrodilu objevuje sekta Alessianů. Tato sekta byla zprvu bezvýznamnou a nenápadnou. Alessiany vedl prorok jménem Marukh, který po sérii zjevení a rozprav s duchem svaté Alessie začal zpochybňovat právo Ayleidů na vládu a politický vliv v novém impériu. Tato myšlenka měla samozřejmě mezi lidmi stále hodně příznivců a Alessiáni se tak postupně rozrůstali. Náboženství Alessianů bylo nejprve postaveno okolo uctívání pouze jedné entity, jednoho boha. Alessiané věděli, že s takto revolučním způsobem výkladu náboženství by u většiny populace Cyrodilu neuspěli a začali tak tolerovat i náboženství v císařství. Od této chvíle se jejich řady rozrůstají podstatně rychleji a být Alessiánem v zásadě znamená být náboženským fanatikem, který nenávidí cokoliv s Ayleidy spojené. V momentě, kdy měl Marukh celé zástupy stoupenců přestal o Alessiánech mluvit jako o sektě či bratrstvu a začal používat výraz náboženství. Ve chvíli, kdy jsou Alessiáni již novou mocnou formou náboženství uzavírá dynastie Camoranů s Alessiány dohodu. Camorané tak dělají z čistě pragmatických důvodů, protože Alessiány vidí jako možnou budoucí hrozbu.

Alessiani se díky svému obrovskému vlivu nakonec v roce 1E 361 de-facto ujímají vlády nad celým císařstvím, které budou ovládat celou jednu třetinu první éry. Okamžitě po převzetí vlády jsou násilně zavedeny takzvané Alessianské doktríny. Jednalo se o soubor zákonů, které zakazovaly držení jakékoliv formy moci v rukou zbývajících Ayleidů. Ti jsou proto napadáni, vražděni a stávají se z nich druhořadí obyvatelé. Zbytky Ayleidů proto utíkají do Valenwoodu, kde se jejich poslední zbytky civilizace mísí s krví Bosmer a rasa Ayleidů tak vzásadě zaniká. Doktríny se týkaly i lidských obyvatel Cyrodilu. Žít podle doktrín Alessiánů znamenalo, žít prostým životem bez zábavy. Obyvatelé Cyrodilu tak vzásadě pouze pracovali a uctívali své bohy. Žádné pití piva či vína v hospodách či zábave ve formě tance. Pouze práce a modlitby.

Vlivu Alessiánů se samozřejmě neubránilo ani císařství Nordů ve Skyrim. V této době vládne Skyrim a jejím přilehlým koloniím High King Borgas, poslední z linie Ysgramora. Borgas byl učením a myšlenkami proroka Marukha tak uchvácen, že v celé Skyrim zakazuje staré náboženství Nordů a zavadí pantheon bohů, který uctívají lidé v Cyrodilu. Borgas ale udělal chybu. Otevřeně hlásal, že jedinou hrozbou pro impérium Alessiánů a Nordů jsou Bosmer a jejich dynastie Camoranů. Borgas věděl, že Camorané mají s Alessiány podepsán pakt o neútočení a roku 1E 369 se proto vydal do Cyrodilu za Alessiány. Camorané se samozřejmě o Borgasově výpravě dozvěděli a svým šamanům proto nakázali vykonat starodávný obřad známý jako Wild Hunt. Během tohoto obřadu se zúčastnění šamani proměnili v krvelačné bestie, které se vydaly zabít Borgase. Po Borgasově vraždě se bestie okamžitě obrátily proti sobě, nakonec tak po tomto činu nezbyly žádné stopy ani svědci a Skyrim se nečekaně ocitla bez svého krále. Po Borgasově smrti byl okamžitě svolán Moot, který měl dle tradic rozhodnout, kdo se stane dalším panovníkem. Hlavním favoritem volby je Jarl z Whiterunu, Hanse. Moot ale není ani po řadě dlouhých jednání a hádek schopen zvolit nového panovníka a jeho úloha tak selhává.

Skyrim se proto noří do padesáti let krutých občanských válek, které končí až v roce 1E 420. V době občanských válek ve Skyrim se válčí i na Yokudě. Zde se roku 1E 376 bouří obyčejní lidé proti svým dlouholetým vládcům. Císař je svržen a na jeho místo je dosazen nový vládce, který má podstatně menší pravomoci. Moc vládců je s dalším následníkem menší a menší, až se Yokuda ocitá v tři sta let trvající občanské válce mezi vládci, generály a mnichy různých náboženských řádů.

Díky válce a soupeření o trůn tak končí zlatá éra Nordů a roku 1E 415 i rozpínání jejich území. Těchto událostí využívají Chimer a Dwemer na západu a Bretoni na východě. Kolonie v High Rocku se těměř okamžitě začínají oddělovat a Bretoni tak začínají pozvolna psát svou samostatnou historii coby svobodného národa. Na západě je situace lehce odlišná. Skyrim zde také ztrácí svá uzemí, ale ve prospěch Chimer i Dwemer. Národy Chimer a Dwemer se jak je známo nikdy neměly v lásce a proto o tato území po odchodů Nordů bojují i mezi sebou. V roce 1E 416 Chimer jménem Indoril Nerevar uzavírá s králem Dwemerů Dumacem spojenectví, jehož cílem bude ochrana Morrowindu před invazemi Nordů a tolerance obou národů a jejich nových území.

O tom, kdo se roku 1E 420 stal novým vládcem Skyrim si povíme příště.