The Elder Scrolls Lore – Díl 6.

V posledním díle jsme prošli řadou událostí, které nakonec vyústily v založení dynastie Camoranů a tím i naprostému konci říše Altmeris. Tímto aktem končí doba Merethická a začíná První éra, ve které je historie zaznamenávána mnohem pečlivěji a k daným událostem jsou již přiřazována přesná data.
Na počátku První éry se poprvé v historii objevuje zmínka o řádu kouzelníku Psijic. Pokud si pamatujete, během prvního rozkolu ve společnosti Altmer se hrstka stařešinů rozhodla říši opustit a založit malou odlehlou komunitu. Právě z této komunity následně vzniká řád Psijic, který se zabývá vším co je spojené s magií. Tento zájem je ovšem čistě vědecký a neslouží k získání moci. Psijic tedy zkoumají podstatu magie a sbírají magické artefakty u kterých předpokládají jejich zneužití za cílem zisku moci. Z jejich řádu a výzkumu nakonec vzniká škola magie známá jako Mysticismus a cech mágů.

Během první éry stále proudí z Atmory na Tamriel lodě s novými osadníky. Tedy až do roku 1E 68 kdy k břehům Skyrim doplouvají poslední dvě lodě, které jsou plné mrtvých těl. Od tohoto okamžiku je kontakt s Atmorou ztracen a nikdo neví co se s dávnou domovinou Nordů vlastně stalo. Teorií je několik. Atmora byla vždy popisována jako nehostinná krajina, kde hlavní obživou byl lov zvěře a sběr darů přírody. Je tedy možné, že podnebí na Atmoře se ještě více zhoršilo a celý kontinent pohltil ledový příkrov. Někteří historici tvrdí, že Atmoru vskutku pokryl led, ale ne z důvodu přírodního vývoje. Dle této verze na Atmoře opět vypukla obrovská občanská válka, během které byla použita značné pokročilá magie. Ta se vymkla kontrole a způsobila onu katastrofu, po které celý kontinent zamrzl. Co vedlo ke zkáze Atmory se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Vždy, když byly směrem k Atmoře vyslány výpravy, tak se buď nikdo nevrátil zpět nebo se výprava nedostala přes rozbouřené moře či zamrzlý oceán.

Roku 1E 113 se narodil pozdější král prvních Nordů, Harald. Harald byl třináctým potomkem Ysgramora a tím pádem i právoplatným dědicem trůnu. Harald byl tedy korunován již při svém narození. Tento mladý Nord se roku 1E 143 plně ujímá vlády nad Skyrim a je považován za sjednotitele všech lidských království a tvůrce národa, který se odvrátil od události Atmory a začal se považovat za Nordy, pravé obyvatele Tamrielu. Hlavním městem této nové a rozlehlé říše se stává Windhelm, z kterého Harald vládne. Během Haraldovi vlády(1E 139) jsou objeveny poslední zbytky národa Snežných elfů v okolí jezera Honrich(dnešní Rift). Harald proto vysílá svou armádu za cílem zničit poslední zbytky tohoto Nordy nenáviděného národa. Během boje s elfy jeho armáda naráží i na poslední zbytky zkorumpovaného dračího kultu v odlehlém klášteře Forelhost a ničí tak i poslední zbytky Kultu Draka. Král Harald nakonec roku 1E 221 ve věku 108 let umírá. Protože Harald měl tři syny a před svou smrtí neurčil svého nástupce, byl po jeho smrti ustanoven sněm, jehož členy byli všichni podřízení vládci z království. Tento sněm měl být nejprve pouze prozatímním řešením, jak vybrat nového Vele Krále. Nakonec se tento způsob volby ukázal jako efektivní, uchytil se a stal se nedílnou součástí kultury Nordů. Sněm vybral jako nového Vele Krále Vrage, druhého syna Haralda, který byl považován za nejlepšího ze synů Haralda. Vrage během své vlády rozšiřuje území ovládaná Nordy o části High Rocku, kde naráží na podivné „elfy“, kteří tato území brání. Vrage okamžitě zjištuje, že nejde o elfy, ale jakési křížence lidí a elfů, dává si souvislosti dohromady a usuzuje, že musí jít o jeho dávné předky, kteří byli po Night of Tears odvlečení do otroctví. Vrage tak potkává Bretony a snaží se o jejich připojení do své říše. Jeho prvotní snaha je však zastavena mocnou elfskou magií, kterou Bretoni používají a Vrage tak přistupuje na diplomatické připojování. Na východních hranicích Skyrim Vrage rozšiřuje svou říši o části Morrowindu, kde vede válku s Dunmer, kteří své území samozřejmě brání. Království se samozřejmě rozrůstá i směrem na jih a Vrage a jeho vliv se tak dostává až do Cyrodilu, kde nalézá říši Ayleid. Od této doby již historikové nehovoří o království, ale začínají používat termín První Císařství.

Někde v rozmezí let 1E 221 až 1E 240 Dwemeři objevují v rozlehlých podzemních jeskyních Blackreach obrovské zásoby substance známé jako Aetherium. Dwemeři o Aetheriu věděli již dříve, ale tato velmi mocná a nepoddajná substance byla tak vzácná, že nebylo možné ji podrobně zkoumat. Dwemeři proto zakládají neobvyklou alianci mezi městskými státy Arkngthamz, Raldbthar, Mzulft a Bthar-zel za účelem zkoumání této krystalické substance. Jelikož město Raldbthar bylo přímo u zdrojů Aetheria, jeho úkolem v projektu byla těžba této substance a její následná přeprava přez městskou síť Bthar-zel do Mzulft, kde bylo Aetherium skladováno. Hlavní část výzkumu probíhala ve městě Arkngthamz, kde se nacházeli ti nejlepší z nejlepších vědců Dwemerů. Výzkum Aetheria byl nakonec úspěšný a aliance měst společně vystavěla město Bthalft, kde byla stvořena Aetherium Forge. Tato výheň byla schopna roztavit Aetherium a následně jej dle požadavků zpracovat do požadovaných tvarů. Jakmile Dwemeři stvořili první předměty z Aetheria, okamžitě zjistili, že aniž by předměty byly očarovány, byly nesmírně mocné. Aetherium tak svými schopnostmi naprosto předčilo očekávání Dwemerů, což mělo za následek rozpad křehké aliance čtyř měst a počátek dlouholeté války mezi všemi městy na území Skyrim o Aetherium Forge.

Někdy po roce 1E 240 se stává Vele Králem Gellir. Gellir byl pokládán za jednoho z nejlepších taktiků, které v té době Skyrim znal. Jeho největším úspěchem je tažení proti Dwemerům a obsazení všech jejich měst od Markarthu až po Velothi Mountains. Gellir byl proto považován za velkého vojevůdce a bylo mu přisuzována přízeň samotného Shora (Nordské jméno pro Lorhkana). My ale víme, že to není tak úplně pravda. Dwemerské městské státy byly vyčerpány po dlouhé občanské válce o Aetherium Forge a pro Gellira tak nebyl zas takový problém Dwemery překvapit náhlým útokem, proti kterému se Dwemer nemohli efektivně bránit. Zde naše vyprávění pro dnešek ukončím a příště si povíme o rebelii otroků v Cyrodilu.