The Elder Scrolls: Pán duší – rencenze

| 1.11.2013 │ epocha

Druhá kniha ze světa Elder Scrolls od Grega Keyese, autora mnoha děl inspirovaných kultovními hity jako Babylon 5 nebo Hvězdné války, je přímým pokračováním knihy Pekelné město, jehož recenzi jste si mohli na webu přečíst nedávno.

Příběh začíná hned po konci minulé knihy, tedy nějakých 40 let po Oblivionské krizi (děj čtvrté hry TES: Oblivion), a nad Tamrielem se zjevilo z nenadání obrovské létající město, které na své cestě směrem k Císařskému městu pod sebou zanechává jenom spoušť a armádu nemrtvých.

První část recenze najdete zde: http://elderscrolls-online.cz/tes-pekelne-mesto-recenze/

Jak bylo v recenzi předcházejícího dílu zmíněno, kniha mi osobně přišla utnutá stylem, který působí, že autor napsal knihu najednou a pak ji rozdělil. Druhý díl bohužel tento dojem vyvolává znovu, protože autor neztrácí ani trochu čas nějakým zrychleným představením postav, jako je tomu v jiných vícedílných knihách zvykem. Pokud jste tedy nečetli první díl, Pekelné město, je jeho četba nutností, aby Vám došlo, kdo je kdo a co se děje.

Stejně jako v prvním díle se mezi sebou střídá několik příběhových linek různých dvojic hlavních hrdinů. Oproti prvnímu dílu se střídají příběhové linky hned čtyři, každá z různého koutu světa i mimo něj.

První dvojicí je opět Annaïg, bretonka z Černého Močálu, a její argoniánksý přítel Glim, kteří se nedopatřením dostali na létající město Umbriel, a nyní z něj kvůli jeho ochranné magii nemohou odejít. A zatímco Glim se díky své schopnosti dýchat pod vodou stal velice cenným týmem Plavců, jakýchsi „údržbářů“ města, a tak trochu proti své vůli vůdcem rebelů, kteří chtějí, aby jim vládci města zajistili pro dýchání pod vodou něco jiného, než současnou látku, která se pomalu ale jistě zabíjí. Annaïg je díky své znalosti alchymie stále velice platnou členkou kuchyní, které podle všeho tvoří velkou a důležitou část města. A na rozdíl od Glima začíná zastávat názor, že „účel světí prostředky“, přičemž účelem je zlikvidovat Umbriel, než zničí celý svět.

Druhá dvojice také zůstala od prvního dílu, jedná se o císařského prince Attreba a temného elfího mága Sula. Ti se ve zničeném Morrowindu snaží získat legendární artefakt, který by mohl pomoci srazit Umbriel k zemi, každý ze svých důvodů. Princi jde o záchranu jeho císařství, a aby se stal hrdinou, kterým si celý život myslel, že je, zatímco Sul je hnán zdánlivě pouze svojí nenávist k pánu Umbrielu. Ovšem, protože nic není tak jednoduché, je jejich cesta zavede nejen na hranice Skyrimu, ale dokonce i před tváře několika princů Oblivionu.

Třetí perspektiva příběhu sleduje jednu z postav, které se v prvním díle moc prostoru nedostalo. Jedná se o Colina, nového inspektora Penitus Occulatus, organizace, která nahradila rozpuštěné Čepele jako ochránci císaře a víceméně císařská tajná služba. K němu se přidá „levá ruka císaře“, špionka, která byla po 10 let nasazená na jednoho z nejbližších císařových spolupracovníků, a společně s Colinem se snaží dokázat, že plánuje využít zmatku okolo Umbrielu k převzetí moci.

Poslední partou, jejíž příběh kniha sleduje, je kompletně nová dvojice, mág Brennus a orčí bojovnice Mazgar, Brennova osobní strážkyně. Společně s dalšími vojáky a mágy byli Císařem Titem Medem vysláni zdálky pozorovat a získat co nejvíce informací o Umbrielu dříve, než dorazí nad Cyrodiil a bude se mu muset postavit císařská armáda. Ale opět, protože by se nejednalo o knižní zápletku, kdyby se něco nepokazilo, tak je velká část jejich skupiny povražděna nemrtvými z Umbrielu, které nikdo v takové dálce od města nečekal, a oba jsou tak se zbytkem vojáků hnáni pryč od svého úkolu ve snaze dostat se k nějakému městu a zachránit si kůži a duši.

Příběhy prvních třech dvojic hrdinů se začnou ke konci knihy spojovat, a vše je završeno několika velice dobře napsanými scénami, které jde s trochou představivosti snadno vidět jako epické filmové scény, ať už se jedná o boje, nebo o finální odstranění hrozby létajícího města.

Co se týká překladu do češtiny, který jsem v poslední recenzi poněkud zkritizoval, zde se autorovi překladu povedlo se vyhnout snad všem věcem, které v prvním díle působily krkolomně nebo nesmyslně, a kniha se díky tomu mnohem lépe čte. Stejně jako v případě první knihy se překlad drží neoficiální češtiny pro Oblivion a překladu pro Skyrim, čili pokud jste tyto hry hráli v překladu, názvy vám určitě nebudou připadat neznámé.

A co říct na závěr? Pokud se na obě knihy dívá jako na jeden celek, který byl z nějakých záhadných důvodů rozdělen na dvě nesamostatné části, tak se jedná o velice dobrý literární počin, který zcela jasně vypovídá o tom, že Greg Keyes ví, co píše. Příběhy a charaktery všech postav jsou velice dobře napsané a u některých je krásně vykreslená jejich změna ve vnímání světa nebo sebe samých. Ovšem pokud by se četla jenom jedna část, čtenář nebude mít moc tušení, co se děje a proč se tak děje.

Knihu si můžete koupit tady, přímo na stránkách Epochy: http://www.epocha.cz/detailknihy.php?id=565

Napsat komentář

Jak mít vlastní obrázek u komentářů

Zaregistrujte se na stránkách Gravatar.com, připojte si k účtu e-mail, který používáte na MMOzone.cz a nastavte si libovolný obrázek.

Snažte se v komentářích držet tématu, na rozsáhlejší diskuse je vhodnější naše fórum

Page 1 of 0